Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/128

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

c) Z rozluky pramenů perikopy o potopě, kterou jsme si zvolili za instruktivní příklad, jsme viděli, že nejdůležitější znak při rozdělování textu a přičítáni jeho k jistým pramenům jest užívání jmen Božích Jahve a Elohim.[1] »Man gehe von dem sichersten Symptom der Quellenscheidung, nämlich von den Gottesnamen aus« (Gunkel, l. c. str. 121 n.)

  1. Bible užívá pro pojem Boha hlavně čtyř následujících slov. 1. אֵל‎, 2. אֳלוֹהַּ‎, 3. אֳלֹהִים‎ a 4. יַהְוֶה
    1. První z nich vyškytá se často, ale jen v jednotném čísle (v plurálu pouze 3kráte). Znamená buď pravého Boha israelského, neb též nepravé bohy pohanské a jejich sochy. Kdykoliv znamená pravého Boha, bývá v básnické řeči beze členu i bez všeho určeni, v próse vsak bývá zpravidla blíže určeno, jako n. př. slovy: שַׁדַּי, עֶלְיוֹן, עוֹלָם, יִשׂרָאֵל‎. Etymologie slova אֵל‎ jest dosti záhadná. De Lagarde a po něm Delitzsch (Babel und Bibel, Leipzig, 1903, str. 44 nn. a 73 n.) praví, ze jest spřízněno s předložkou אֶל‎ tedy znamená „cíl neb směr“. Dle prvního z nich jest slovo אֵל‎ odvozovati od trojhláskového kořene אלה‎, jenž prý znamená: k cíli směřovati, dle druhého jest prý to tak zv. „nomen primitivum“, jež se od žádného kmene slovesného neodvozuje. Jiní myslí na kořen אלה‎ být silný, jiní na kořen אול‎ býti napřed, jiní na אול‎ býti silen, takže אֵל‎ znamená sílu a konkrétně „silného“, výklad to zajisté pravdě nejpodobnější.
    2. אֳלוֹהַּ‎ (dle některých odvozený tvar od אֵל‎ resp. אֱלֹהִים‎, dle jiných od אלהּ‎ bát se, tedy אֱלוהַּ‎ = předmět hrůzy, úcty) jest více poëtické slovo a nehledíc k některým výjimkám vyskytuje se jen v knize Job (41kráte) a v mladší literatuře hebrejské. V Pt. lze je najiti jen jednou, a to Dt 32. 15. 7. Důležitější jest pro nás
    3. jméno אֱלֹהִים‎ Jak patrno z koncovky, jest to forma plurálová. Znamená mnohdy i cizí, nepravé bohy, a tu se pojí s přísudkem stojícím v plurálu. Znamená-li jediného pravého Boha, stává z pravidla i přisudek na něm závislý v čísle jednotném a jen výjimečně v pl. jako Gn 20 13, 35 7, 28 12 a j. Dle jedněch jest אלהים‎ plurál od אֵל‎ a אֱלוֹהַּ‎ jest prý odvozenina od plurálu אלהים‎, dle jiných pochází slovo אלהים‎ od koř. אלהּ‎, dle jiných od אול‎.
    4. Nejčastěji vyskýtá se v bibli jméno Boží יהוה‎. Od Gn 1 1 — Ex 6 1 vyskýtá se Jahve 211krát, Elohim jen 140kráte, v dalším textu převládá Jahve ještě více. O etymologických pokusech, vyložiti