Co svého času tvrdil spisovatel lžiklementinek, skoro totéž aspoň za možné považoval v době »reformace« Karlstadt. Defendi potest — píše ve svém spise »De canon. script. 1520« — Moysen non fuisse scriptorem quinque librorum, quoniam sepulto Moyse filum orationis idem videmus, non eundem Moysen; ridiculum sane fnerit, defunctum Moysen haec verba locutum esse: Mortuus est Moyses…«
Belgický právník (katolík) Ondřej Masius (1514—1573) ve svém výborném kommentáři ke knize Josue[1] píše, že asi mladší spisovatelé pentateuchu k vůli srozumitelnosti přidali některé glossy a dokládá: Moysis opus longo post Moysen tempore interiectis saltem hic illic verborum et sententiarum clausulis veluti sarcitum atque omnino explicatius redditum est.
Benediktovi Pereyrovi (Pererius) S. J. († 1610) zamlouvá se »eorum sententia, qui existimant, hoc pentateuchum longo post Moysen tempore, interiectis multifariam verborum et sententiarum clausulis veluti sarcitum et explicatius redditum et ad continuandam historiae seriem melius esse dispositum (Commentanus in Genesin, Coloniae 1606 str. 3).
Dle svědectví Jakuba Tirina S. J. († 1636) většina exegetů se domnívá, že celá kap. 34. Dt. a i více jiných míst (»plura quoque alia loca«) v pentateuchu, zvláště ta, která Mojžíše chválí, napsal Josue.
Dále již pokročil slovutný exegeta Kornelius van der Steen S. J. (a Lapide) † 1637, jenž upozorňuje své čtenáře, že »Mojžíš sepsal pentateuch ve formě denníku nebo annalů; Josue pak neb někdo jiný že tyto letopisy podle jistého pořádku roztřídil, uspořádal a některé myšlenky přidal (In Pentateuchum, Argentorati). Žák jeho Jakub Bonfrère S. J. † 1643 následoval aspoň v příčině 34. kap. Dt. svého učitele.
Dle náhledu Kornelia Jansenia mladšího († 1628) »oněch pět knih není napsáno od Mojžíše tak, aby nebylo lze říci, že některé části, jako smrt Mojžíšova, jméno Dan Gn. 14. a jiná některá místa (»quaedam alia«) od některých spisovatelů jiných
- ↑ Opp. om. tom. III. Coloniae Aprippinae 1613.
