Optat. Milev. (De schism. Donat. VII.), Pseudo-Augustin (De mirabilibus s. Ser.), Isidor (Etymolog. VI, 3), Beda (in 1. Esdr. 7).
Nelze sice pochybovati, že tato zpráva 4. Esdr. o zázračném nabytí textu biblického jest rabínskou báchorkou, nicméně tolik lze za pravdu míti, že nějaký historický podklad přece jen má: že totiž před Esdrášem text písma sv. byl ve stavu zuboženém a že Esdráš jej náležité spojil a opravil, takže nelze Otce a spisovatele církevní, kteří tuto zprávu opakují, viniti, že beze všeho kritického posouzeni brali zcela lživé vypravování podvržené knihy za bernou minci.
Ano z výroku sv. Jana Zlatoústého, že Esdráš ze zlomků knihy posvátné sestavil (což v 4. Esdr. nestojí), a z jiného citátu[1] téhož Otce církevního, dle něhož židé byli příčinou, že posv. text byl roztrhán (což rovněž v 4. Esdr. nestojí) — lze uzavírati, že Zlatoústec a podobně i Theodoret[2] čerpali z jiného pramene, než byla 4. Esdr. Sám Jeroným píše (Contra Helvidium n. 7.): »Sive Moysen dicere volueris auctorem Pentateuchi sive Esdram instauratorem operis, non recuso«.
Že se jádro této zprávy zakládá na pravdě, vysvítá i z toho, že chtěl skutečně Esdráš zreformovati obec židovskou na základě zákona Mojžíšova a že tedy bylo jeho starostí, zákon ten si opatřiti a opraviti, byl-li text nepřízní doby znetvořen.
Že skutečně byly doby, kdy bylo usilováno o zničení písma sv., k tomu podávají nám doklady různé prameny.
Jest dostatečně známo, jak četní byli králové judští a israelšti, kteří jednali proti zákonu mojžíšskému, stavíce oltáře a obětujíce různým cizím bohům. Proroci, kteří proti těmto snahám a pro zachovávání zákona horlili, bývali od králů pronásledováni (3. Král. 18 4nn, 19 10, 2. Esdr. 9 26). »Verum«, táže se právem Hummelauer (Com. in Deut. str. 83), »quid proderat ad silentium redegisse (prophetam), si eius liber in omnium manibus esset, et edita pridem oracula conslanter iteraret? Ouid proderat testem eliminasse, si
- ↑ „Segnes cum essent Judaei et frequenter in impietatem inciderent, alios quidem libros deperdi permiserunt, alios combusserunt et laceraverunt. Hoc factum, esse narrat Jer. 36, illud auctor 4. Reg. dicens, post multum tempus aegre tandem Deut. repertum esse defossum atigue deperditum“ (in Matth. Hom. 9.)
- ↑ Praefatio in Canticum; Praefatio in Psalmos. Theodoret viní bezbožné krále, hlavně Manassa.
