Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/15

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Pentateuch

Napsal prof. dr. Jan Hejčl.

1. Hypothesa písemných památek.

První základ k této domněnce položil mimoděk pařížský lékař Jean Astruc. Chtěje vyléčili svět z nemoci posledního, to jest XVII. věku, do které uvržen byl Hobbesem, Spinozou a Peyrèrem, vydal v nejlepším úmyslu[1] r. 1753 v Bruselu anonymně[2] dílo tendence katolicko-apologetické, jež nadepsal »Conjectures sur les Memoires Origineaux, dont il paraît que Moïse s'est servi pour composer le Livre de la Genese«.

Hlavní myšlenky díla toho jsou: Mojžíš jest autorem posledních čtyř knih Pentateuchu, Gn. a počátek Ex. však pouze sestavil ze starých písemných památek (memoires origineaux), jichž bylo čtvero:

První, A, lze poznati dle jména, jehož užívá pro Boha, אֱלֹהִים; druhou, B, lze poznati podle jména יַהְוֶה, jehož užívá pro týž pojem[3]; třetí, C, sloužila k opakování a obsahuje jen


  1. Prohlašuje, že již předem odvolává své náhledy, kdyby snad odporovaly víře katolické. Bohužel, že jeho snaha se potkala s výsledkem zcela opačným.
  2. Patrně proto, poněvadž byla tehdy přísně prováděna censura knih
  3. Památka jahvistická, autor její jahvista; ač v době Astrucově יְהֹוָה se četlo vesměs Jehôvâ, nebudeme ani zde užívati této nemožné četby a budeme vyslovovati správně Jahveh, a mluviti o jahvistovi,