Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/12

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


přidána byla (Cornelii Jansenii episcopi Iprensis Pentateuchus. Lonanii 1685).

Ve století XVIII. opakoval náhled předešlých exegetů o původu kap. 34. Dt. francouzský biblista Augustin Calmet O. S. B. († 1757).

Z toho, co dosud bylo řečeno, plyne, že až do této doby celý pentateuch v podstatě byl považován za celotné dílo jednoho autora, Mojžíše, a že jen zpráva o jeho smrti, pak některá slova, glossy. vysvětlivky, věty, myšlenky, závěrky neb i malé perikopy, tedy nepatrné částky, byly přičítány autoru jinému neb i autorům jiným.

B. Perioda II.

Od druhé polovice století XVII. a ještě více o sto let později nastal v této otázce zvláště v biblické kritické literatuře německých protestantů veliký obrat. Celistvost a jednota pentateuchu začala býti popírána na celé čáře. Již proslulý filosof anglický Tomáš Hobbes († 1679) tvrdil, že Mojžíšovi třeba přičítati jen ty části pentateuchu, o kterých výslovně se v P. S. praví, že je napsal Mojžíš, jako »knihu zákona« (IX. 11—27). (Leviathan, sive de materia, forma et potestate civitatis ecclesiasticae et civilis c. 33. Londýn 1653.)

V témž duchu dále kráčeli a dráhu pozdější protestantské kritice razili Isaac de là Peyrèr († 1676) a žid Benedikt Spinoza († 1677). První z nich ve svém »Systema theologicum ex Praeadamitarum hypothesi«[1] praví, že Mojžíš napsal sice dějiny dob nejstarších, ano i t. zv. doby »předadamitské«, že vydal i annály, popisující východ Israelitů z Egypta a pochody jejich po poušti, dílo to však že zaniklo a dnešní náš Pt. jest hubený výtah velikého onoho díla Mojžíšova. Po způsobu »moderní kritiky« vidí v Pt. neuspořádanost a spor některých vypravováni s historickou pravdou.

Spinoza (Tractatus theolog. polit.)[2] snažil se dokázati, že nynější stylistická úprava textu nejen pentateuchu, nýbrž i knih

  1. IV., 1. 2. Amsterodam 1655.
  2. C. 8. sqq. Hamburg 1670. Biedermann O. Die Methode der Auslegung und Kritik der biblischen Schriften in Spinoza's theol.-polit. Traktat im Zusammenhang mit seiner Ethik. Erlangen 1903.