Stránka:Hans Christian Andersen, Josef Jiří Stankovský - Nové báchorky - 1879.djvu/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
15


Sluneční paprsky padly přímo na něho, slunko zářilo překrásně. „Svět není přece tak zlý,“ pravil chrobák, „avšak musíme ho umět pochopiti.“ Svět byl opět krásným, neboť císařův kůň dostal zlaté podkovy jen proto, že chrobák měl býti jezdcem.

„Ale teď musím slézti a všem členům své rodiny vypravovati, co vše pro mne učiněno. Budu jim vypravovati o všech nehodách, kterých jsem zažil na cestě po cizozemsku, a řeknu jim, že zůstanu doma, pokud kůň svých zlatých podkov neopotřebuje.“