Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/97

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

novotáři zavádějí je různými způsoby, což jest pouhý rozbroj a občanská válka. Za čtvrté, jakkoli oni nerozumní tvorové mohou užívati svého hlasu na označenou svých vzájemných citů, přece postrádají téhož způsobu slov, kterého nutně vyžadují ona hnutí v mysli, jimiž dobro jest jí představováno jako lepší a zlo jako horší, než v pravdě jest. Než jazyk lidský jest jako hlásnice války a vzpoury, a dochovalo se o Perikleovi, že mnohdy svými uhlazenými řečmi ohromoval, ozařoval a mátl i celé Řecko. Za páté nemohou rozlišovati mezi bezprávím a škodou, tak že se přihází, že pokud jest jim dobře, neviní svých druhů. Ti však lidé jsou obci nejvíce na závadu, kdo mají nejvíce času zaháleti, neboť nezápasívají o veřejné úřady, dokud nepřemohli hladu a zimy. Posléze souhlas oněch nerozumných tvorů jest přirozený, lidí toliko na základě smlouvy, t. j. umělý. Není tedy proč se diviti, je-li něco více potřebno lidem k tomu účelu, aby žili v míru. Proto souhlas neboli smluvní společnost bez nějaké společné moci, jíž jednotlivci by mohli býti řízeni pro bázeň z trestu, nestačí, aby založila onu bezpečnost, která jest žádoucí k provádění přirozené spravedlnosti.

6. Ježto tedy dohodnutí se mnoha vůlí na témž účelu nestačí, aby zachovalo mír a způsobilo stálou obranu, vyžaduje se, aby v oněch nutných věcech, jež týkají se míru a sebeobrany, byla toliko jedna vůle všech lidí. Ale to nemůže se státi, dokud každý nepodřídí své vůle vůli někoho jiného, buď totiž jediného člověka, buď sboru tak, aby, buď jaká buď jeho vůle, ve věcech nutných ke společnému míru byla přijímána za vůli všech lidí vůbec a každého zvláště. Schůzi pak mnoha lidí, kteří uvažují, co jest činiti a co nečiniti pro společné dobro všech, nazývám sborem.

7. Toto podřízení vůlí všech oněch lidí vůli jednoho člověka neb jednoho sboru se stane, když každý z nich se zaváže smlouvou každému z ostatních neodporovati vůli onoho jednoho člověka neb sboru, jemuž se podřídil. t. j. že neodpírá mu užívati jeho jmění a síly proti komukoli jinému, neboť, jak se má za to, stále podržuje právo brániti se proti