Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/82

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

lována příčina. Také množství věci dané, ať jest velké, či malé, neb prostřední, nedělá štědrosti, nýbrž příčina, proč se dává. Ani není nespravedlivosti, dám-li někomu více ze svého majetku, než jsem mu povinen. Zákony přirozené jsou tedy souhrn mravní filosofie. Proto jsem pojednal na tomto místě jen o takých předpisech, jež vztahují se na naši záchovu proti oněm nebezpečenstvím, jež povstávají ze sporu. Jsou však ještě jiné předpisy rozumové. přirozenosti, odkudž vznikají jiné ctnosti, neboť střídmost jest také předpis rozumu, poněvadž nestřídmost směřuje k nemoci a smrti. A rovněž tak udatnost, t. j. tatáž mohutnost odporovati neohroženě v přítomných nebezpečenstvích, jež je tíže odvrátiti než překonati, protože jest to prostředek směřující k záchově toho, kdo odporuje.

33. Ony zákony pak, jež zveme přirozenými, (poněvadž jsou toliko jakési rozumem pochopené závěry o věcech, jež činiti a jichž nechati, kdežto zákon, abych mluvil správně a přesně, jest řeč toho, kdo právem poroučí jiným něco činiti neb něčeho nechati), nejsou správně zvány zákony, pokud pocházejí z přirozenosti. Avšak pokud jsou vyřčeny od Boha ve Svatém písmě, jak uzřime v příští hlavě, jsou zcela správně zvány jménem zákonů, neboť Svaté písmo jest řeč Boha poroučejícího největším právem nade všemi věcmi.


Hlava IV.

Zákon přirozený jest zákon boží.

1. Zákon přirozený a mravní bývá obyčejně také zván božským, ne neprávem, jednak proto, že rozum, kterýž jest zákon přirozený, jest dán od Boha každému k tomu, aby řídil jeho činy, jednak i proto, že předpisy životní odvozené odtud jsou totožny s oněmi, jež byly od božské Velebnosti skrze našeho Pána Ježíše Krista a jeho svaté proroky a apoštoly vyhlášeny za zákony jeho nebeského království. Jakého poznání o zákonu přirozeném došli jsme nahoře