Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/70

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

komu třetímu, a neučiní-li tak služebník, poškodil arci třetí stranu, ale spáchal bezpráví toliko na svém pánu. Rovněž tak, kdo poškodí ve státě někoho, s kým neuzavřel smlouvy, poškozuje toho, komu se zlo stalo, páše však bezpráví pouze na tom, komu přísluší moc ve státu. Neboť kdyby ten, kdo utrpí škodu, si stěžoval do bezpráví, ten, kdo to způsobil, by odpověděl takto: „Co jest mně do tebe? Proč bych měl jednati spise dle tvé než dle své vlastní vůle, když nepřekážím tobě, abys prováděl svůj a ne můj úmysl?“ A nevidím, přiznávám se, nic, co lze v této řeči vytknouti, kde předem nijaká smlouva nebyla uzavřena.

5. Tato slova, spravedlivý a nespravedlivý, tak jako spravedlivost a nespravedlivost, jsou dvojvýznamná, neboť znamenají jinou věc, když se přikládají osobám, a zase jinou, když skutkům. Když jsou přikládána skutkům, spravedlivý znamená tolik, jako to, co jest učiněno právem, a nespravedlivý to, co jest učiněno bezprávně. Ten, kdo učinil něco spravedlivého, není tedy zván spravedlivým, nýbrž nevinným, a toho, kdo učinil něco nespravedlivého, nezveme nespravedlivým, nýbrž vinným. Když pak slov se užívá o osobách, býti spravedlivým znamená tolik, jako rád spravedlivě jednati, milovati skutky poctivé, nebo snažiti se ve všech věcech činiti to, co je spravedlivé, a býti nespravedlivým jest nesnažit se poctivě jednati, neb mysliti, že se to nemá měřiti dle mojí smlouvy, nýbrž dle některé přítomné výhody, takže spravedlivost neb nespravedlivost mysli, záměru neb člověka jest jiná věc, spravedlivost pak jednání neb opomenutí opět jiná a nesčetné skutky spravedlivého člověka mohou býti nespravedlivé a nespravedlivého člověka spravedlivé. Avšak toho jest považovati za spravedlivého, kdo koná spravedlivé věci, protože zákon je poroučí, nespravedlivé pak toliko pro svou slabost, a ten sluje vlastně nespravedlivý, kdo právě jedná boje se trestu spojeného se zákonem a neprávě ze špatnosti mysli.

6. Spravedlnost skutků rozlišuje se obecně na dvojí, směnnou a podílnou, z nichž první, jak dějí, záleží v arithmetickém, druhá v geometrickém poměru. Ona se uplat-