Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

zralejšího věku a nabudou síly, jíž mohou škoditi, a konají-li dále tytéž věci, tu opravdu i počínají býti i jsou správně počítány za špatné. Jest tudíž špatný člověk téměř totéž jako dítě vzrostlé do síly a statnosti, nebo jako člověk dětského ducha a zlomyslnost totéž jako nedostatek rozumu v onom věku, kdy přirozenost má býti na lepší cestu uvedena dobrou výchovou a zkušeností. Řekneme-li tedy, že lidé jsou přirozeně zlí, protože nedostávají vychování a užívání rozumu od přirozenosti, musíme nutně uznati, že lidé mohou odvozovati žádostivost, bázeň, hněv a jiné vášně +živočišné+ od přirozonosti, avšak přece nepřičítati zlých účinů oněch vášní přirozenosti.

Když tedy základ mnou položený stojí pevně, dokazuji především, že stav lidí mimo občanškou společnost, jejž můžeme správně zváti stavem přirozeným, jest jen pouhá válka všech proti všem a že v této válce všichni lidé maji stejné právo na všechny věci, dále že všichni lidé, jakmile dojdou pochopení tohoto nenáviděného stavu, přeji si, ana i příroda samu je k tomu pudí, býti osvobozeni od této bídy. Než to může se státi jen smlouvou, že všichni zřeknou se práva, jež mají na všechny věci. Dále vykládám a dotvrzuji, jaká jest povaha smlouvy, jak a jakými prostředky právo jednoho může býti přeneseno na druhého, aby jejich smlouvy staly se platnými, též jaká práva a komu jest jich nutně propůjčiti, aby mír byl zaveden, co jsou totiž ony předpisy rozumu, jež lze správně zváti přirozenými zákony. To všechno jest obsaženo v oné čášti této knihy, již nadpisuji „Svoboda“.

Položiv tyto základy, ukazuji dále, co jest stát a svrchovaná moc v něm a jeho různé druhy, jak se jimi stává, a která práva, jednotlivci, kteří zamýšleji zříditi tento stát, nutně musí přenésti se sebe na svrchnvanou moc, ať na jedince, ať na shromáždění lidí, že neučiní-li tak, zřejmě ukáže se, že to není stát, nýbrž práva, která všichni lidé mají na všechny věci, t. j. práva válečná, dále zůstávají. Potom rozlišuji ruzné druhy jeho, monarchii, aristokracii a demokracii, otcovské panství a panství pánů nad jejich otroky.