Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/34

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

mání o přirozené spravedlnosti, (která znamená stálou vůli dávati každému jeho vlastní), že jsem nejprve zkoumal, čím jest to, že někdo nazývá něco spíše svým vlastním než věcí jiného člověka. Když jsem shledal, že to nepochází od přirozenosti, nýbrž ze souhlasu, (neb co příroda poprvé vydala jako společné, lidé potom rozdělili na jednotlivá vlastnictví), byl jsem odtud veden k jinému zkoumání, k jakému konci totiž a z jakých popudů, když všechno bylo stejně všem společné, lidé považovali to za prospěšnější, aby každý měl své ohrazené místo. Shledal jsem pak ten důvod, že ze společenství věcí nutně povstává spor +vedený násilnými prostředky,+ kdo má užívati jich nejvíce, a z toho sporu následují nevyhnutelně všeliké pohromy, kterým se vyhýbati učí každého přirozený pud. Takto došli jsme tedy k dvěma maximám[1] lidské přirozenosti; první z nich pochodí ze žádosti, která si přeje přivlastniti sobě užívání oněch věcí, na nichž všichni ostatní mají společný zájem, druhá z rozumu, který učí každého vyhýbati se nepřirozenému zániku jako největšímu zlu, jež může přihodit se přirozenosti. Z takto stanovených zásad, jak se zdá, dokázal jsem zcela zřejmou spojitostí v tomto svém dílku předně naprostou nutnost svazův a smluv, a z toho základy mravní a občanské moudrosti. Onen přídavek o boží vládě byl učiněn s tím úmyslem, aby přikázání Boha všemohoucího v zákoně přirozeném nezdála se býti proti psanému zákonu, zjevenému nám v jeho slově. Byl jsem též velice obezřelý v celém postupu své rozpravy, abych nedotkl se občanských zákonů jednotlivého národa kteréhokoli, t. j. abych nepřišel v dosah břehu, jejž ony časy učinily tak nejistým i útesy i bouřemi. Co času a píle stálo mne toto pátrání po pravdě, dobře vím, s jakým výsledkem se potkalo, nevím. Posuzujíce totiž stranicky sebe samy přikládáme stranickou cenu svým vlastním výtvorům. Podávám tedy tuto knihu Vaší Urozenosti k posouzení především, nikoli k získání přízně, ježto jsem shledal z mnoha pokusů, že ani proslulost spisovatelova, ani novost jeho díla,

  1. Lat. text: postulata, požadavky. Pozn. překl.