![\new Staff \with {\consists "Custos_engraver"} \relative d''' {
\clef mensural-g
\key g \major
\time 2/4
\partial 16 {d16}
\grace d8 b8.[ d16] \grace d8 a8.[ d16]
\grace d8 g,8.[ d'16] \grace d8 fis,4
\bar "||"
\time 4/4
\key f \major
\times 2/3 {c16([ e, f)} f8]
\times 2/3 {r16([ g-! a-!]} \times 2/3 {bes-![ c-! d-!])}
\grace d( e,16.)[ f32] f4.
\bar "||"
}](http://upload.wikimedia.org/score/k/l/kl5ctrk4fq46roxgvcbqatqn17p8ve6/kl5ctrk4.png)
§ 8.
Především je třeba dbát: za prvé, aby při sestupných přírazech nikdy nepoužil pro příraz prázdnou strunu, nýbrž aby, když na ni vyjde příraz, vždy jej zahrál čtvrtým prstem na sousední nižší struně. Za druhé musí síla tónu u dlouhých a delších přírazů vždy připadnout na příraz, slabost pak na notu. Musí se to ale dít příjemným zvolněním smyku. Síle musí také předcházet slabost. Dlouhý příraz, o nichž je tu řeč, je možné snadno nasadit poněkud měkce, rychle tón zesílit, uprostřed přírazu přivést k největší síle a poté ubírat sílu tak, aby se nakonec napojila hlavní nota v úplném pianu. Zvláště ale je třeba vyvarovat se přitlačení smyčce na hlavní notě. Je třeba pouze zvednout prst, který hraje příraz, smyčcem ale jemně pokračovat.
§ 9.
Pak jsou také krátké přírazy, u nichž ovšem síla nepřipadá na příraz, nýbrž na hlavní notu. Krátký příraz se dělá tak rychle, jak je to možné, a neuchopí se silně, nýbrž úplně slabě. Tento krátký příraz je potřebný, když následuje po sobě více půlových not, z nichž každá je označena přírazovou notičkou; nebo ale také někdy tehdy, když se vyskytuje jen jedna půlová nota, ovšem umístěna v takové pasáži, která je vzápětí napodobena v druhém hlase
