Stránka:Gründliche Violinschule (1787).pdf/208

Tato stránka nebyla zkontrolována

$<< \new Staff \relative a' { \clef mensural-g \time 4/4 \key a \major a8.( b32 cis) b8 d \grace d cis4 r cis8.( d32 e) d8 fis \grace fis e4 r \bar "||" } \new Staff \relative g' { \clef mensural-g \time 4/4 \key a \major a8.(_"Tak má být zapsáno, a tak také hráno" b32 cis) b8 d \grace d4 cis2 cis8.( d32 e) d8 fis \grace fis4 e2 \bar "||" } >>$

Je k tomu ale zapotřebí buď vhled do kompozice, nebo zdravá soudnost; toto mé naučení rozumí se především, když člověk hraje sám. Neboť ve vícehlasých skladbách by to kvůli postupu spodního nebo středního hlasu mohl skladatel opravdu takto požadovat. Na př.

$\new StaffGroup << \new Staff \relative a' { \clef mensural-g \time 4/4 \key a \major a8.( b32 cis) b8 d \grace d cis4 r cis8.( d32 e) d8 fis \grace fis e4 r s4 } \new Staff \relative g' { \clef mensural-g \time 4/4 \key a \major r2 a8.( b32 cis) b8 d \grace d4 cis2 cis8.( d32 e) d8 fis \once \override Voice.NoteHead #'stencil = #ly:text-interface::print \once \override Voice.NoteHead #'text = \markup \musicglyph #"custodes.mensural.u0" \once \override Voice.Stem #'stencil = ##f fis4 } >>$

§ 6.

Dlouhé přírazy ale nevyplývají vždy z předcházející noty. Připojují se i volně. Na př.

$<< \new Staff \relative g'' { \clef mensural-g \time 4/4 \partial 8 g16(_"Tak jsou zapsány" e) \grace d4( c4.) a'16( f) \grace c4 b4. f'16( d) \grace c4( \once \override Voice.NoteHead #'stencil = #ly:text-interface::print \once \override Voice.NoteHead #'text = \markup \musicglyph #"custodes.mensural.u0" \once \override Voice.Stem #'stencil = ##f b4) \bar "||" } \new Staff \relative g'' { \clef mensural-g \time 4/4 g16_"Tak je třeba to hrát." e d4( c8)[ a'16( f)] c4( b8)[ f'16( d)] \once \override Voice.NoteHead #'stencil = #ly:text-interface::print \once \override Voice.NoteHead #'text = \markup \musicglyph #"custodes.mensural.u0" \once \override Voice.Stem #'stencil = ##f c4 \bar "||" } >>$

§ 7.

Také ne vždy vycházejí z následujícího tóny, nýbrž ze všech stupňů. A tam vytvářejí^[1] figuru setrvání na předchozím tónu.

↑ Toto je sice Figura retardationis. První příklad je ale také opakování, které se počítá mezi rétorické figury a správně se nazývá anaphora.

[p199c-1] Toto je sice Figura retardationis. První příklad je ale také opakování, které se počítá mezi rétorické figury a správně se nazývá anaphora.

[1]