Zde musím připomenout, že první notu trioly v předchozím příkladu § 6 a poslední notu každé trioly v tomto příkladu je sice třeba odehrát rychle, ale ne s přehnanou silou, což by ji tak bláznivě vytrhlo, až by se hráč před posluchači zesměšnil. Ti, kteří trpí touto chybou, dopouštějí se i při určitých figurách, a sice na př.
zde u první noty, nebo také na všech místech, kde mohou zastihnout jen jednu osamocenou notu, toho, že ji brnkonou tak komicky, až rozesmějí každého hned při prvním pohledu.
§ 8
V rychlých skladbách je často třeba vzít dvě trioly, tedy 6 not jedním smykem. Když tedy následuje po sobě více triol, hraje se prvních šest not od žabky, druhých šest not ale od hrotu. První notu z každé šestice je ale třeba narazit poněkud silněji, ostatních pět not pak připojit zcela mírně, a rovněž odlišit první notu od ostatních zřetelným zesílením. Na př.