Tato stránka nebyla zkontrolována
17
XXVIll.
Znám ji — srdci ku příkoře Z řeči vazbou ztížené, Ze slzy té, z lásky, hoře, Z prosby, čáky smíšené;
Znám ji — ne z těch jindy vroucích^ V počtu jak sbor hvězdiček, Ale z těchto na rtech mroucích Chvějících se hubiček ;
Znám ji z ruky potisknutí, Z posledního povzdychnutí Nesvobodnou svobodu. Trapnou dobu rozchodu.
XXIX.
žehnám vás, vy stráně známé, Břehy tiché Otavy, Tebe, dětství mého chráme. Vás zlatých dnů zábavy!
S bohem bud, ty sídlo skrovné, Kde mi tvář se zastkvěla V milostnosti nevýslovné Vtěleného anděla!
K tobě tyto city vřelé, Naděje své, tužby, žele Odesílám k posledu V jednom ještě pohledu.
Čelakovský. I. 2