Stránka:František Ladislav Čelakovský - Růže stolistá.djvu/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

XVIII

Po nové se hájem, polem
Život rozvil přírodě;
A jak v nás, tak hrálo kolem
V míru vše a ve shodě.

Máj byl. Zlatem stromů vršky
Svit večerní oblíval,
A s břehů k nám květné pršky
Libý větřík zachvíval.

Po vlnách jak loďka jemně,
Tak při Ní se srdce ve mně
Tokem slasti houpalo,
Nade časem splývalo.

XIX.

S ní milá mi chůzka bývá
Podlé luk tou olšinou,
Zpěv slavíčků kde rozlívá
Líbeznou se tišinou.

S dálných jezů hluk jen proudní
V sluch sem jedva zbluzuje,
Aneb klekot čápa, oudní
Žádané kdy zvěstuje.

Však ty tam vod kojné šumy,
Ptactva hvizd a zpěv a dumy.
Kdy držím ji v náručí,
Tlukot srdce přehlučí.