»Ani mně neumřeš,
ani neokřeješ,
ani mně nepovíš,
jak dlúho živ budeš?«
»»Podaj mně, má milá,
šablu zrcadelnú,
nech sa já podívám,
jak mně líčka blednú.««
Šablu mu podala,
honem odskočila,
na jeho srdečku
zradu ucítila.
»»Kdo ti, moja milá,
kdo ti tu radu dal,
věrně ťa, má milá,
věrně ťa miloval.««
»Nedal mně ju žádný,
dala jsem si sama,
na tvojem srdečku
zradu jsem uznala.«
»Byl bych ti, má milá,
byl bych ti hlavu sťal,
aby po mej smrti
žádný ťa nedostal.««
Bojovnice
Zakázali na vojnu
sedláčkovi do domu;
sedláček sa zastarál,
sedňa za stůl zaplakál.
»Nemám syna žádného
ani bratra vlastního.
Ty, děvečko nejstarší,
jdi za mně bojovati!«
»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa leknu každého.«
»Nemám syna žádného,
ani bratra vlastního.
Ty, ceruško prostřední,
jdi za mně bojovati!«
»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa bójím každého.«
Poslál pro tu najmladší:
»Tebe já mám najradši.
Pojď, děvečko, pojď domů,
pojeď za mne na vojnu.«
»Já, tatíčku, já půjdu,
za vás bojovat budu.
Já sem srdca tvrdého,
nebojím sa žádného.«
A dyž ju oblékali,
obě sestry plakaly;
dyž jí vlasy splétali,
všecky panny plakaly.
- ↑ T. j. Kytice z nár. písní moravských, kteroul avili Fr. Bartoš a Lev Janáček. Nákladem E. Šolce v Telči 1890. Poukazujeme ke knížce této, poněvadž obsahuje výběr nejkrásnějších písní ze sbírky Sušilovy i z Bartošových s nápěvy a jest tudíž snáze přístupna.
