Stránka:E A Poe - Zlatý chrobák.pdf/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

potom spatřili jsme, že bychom se ani bez kosy nebyli obešli.

K rozkazu pánovu vpravil se Jupiter bez reptání v úlohu raziti nám krátkou cestu až k úpatí nesmírně vysokého tulipníku. Jmenovaný strom stál zároveň s osmi nebo desíti duby na rovné ploše a vynikal mezi nimi jakož i mezi všemi ostatními stromy, které jsem ve svém životě spatřil, svou imposantní krásou tvaru i vzrůstu, jakož i listím, zvláště pak ohromnou rozlohou větví i majestátním vzezřením. K tomuto stromu když jsme došli, obrátil se Legrand s otázkou k Jupiterovi, zdali by se odvážil naň vylézti. Starý dobrák neodpovídal na takovou otázku, ježto se mu zdála trochu podivínskou. Konečně přistoupil těsně až ke kolosálnímu stromu, pomalu jej obemkl a důkladně prohlédl. Když se to stalo, řekl pouze:

„Ano, Massa, Jupiter vylézt na každý strom, který může vidět ve svém životě.“

„Tedy hleď, abys co možná brzo byl nahoře, neboť bude brzy taková tma, že bychom ani při své práci neviděli.“

„Jak vysoko muset Jupiter vylézt, Massa?“ tázal se černoch.

„Vylez nejdříve po hlavním kmenu, potom ti řeknu, jak dalece máš pokračovati — a — počkej — vezmi s sebou chrobáka.“

„Chrobáka, Massa Will! Zlatého chrobáka!“ vykřikl černoch zděšeně, nazpět vstupuje. „Proč