Stránka:E A Poe - Zlatý chrobák.pdf/12

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

nebij ho přec, Jupe, — on by ran nesnesl. Ale nemohl bys mi říci, co myslíš, že zavinilo tuto nemoc, nebo správněji řečeno, tuto změnu jeho chování? Přihodilo se mu něco nepříjemného od toho času, co jsem ho nespatřil?“

„Ne, massa, nic nepříjemné přihodit od tehda — bojím se, že to bylo před tím — zrovna bylo den, kdy vy u nás být.“

„Jakže, a co tím míníš?“

„Nu, massa, já myslit brouka nyní má.“

„Kterak?“

„Brouka — vím určitě, Massa Will pokousán na hlavě od toho zlatého brouka.“

„A z jaké příčiny to myslíš, Jupitere?“

„Pazourů dost a zubů taky, massa; neviděl já nikdy tak čertovského brouka — strkat a kousat všecko, nač přišel. Massa Will ho čerstva chytit — ale muset ho zas rychle pustit — říkám vám, moc rychle, a ten čas muset ho kousnout. Mně se také brouk nikterak nelíbit, proto nechtěl já ho uchopit svým prstem, nýbrž chytit ho na kousek papíru, který jsem našel. Když jsem nabrat papírem a kousek do kousadel vstrčil — bylo dobře.“

„A vskutku myslíš, že byl pán tvůj broukem kousnut a že z rány té onemocněl?“

„Já, docela nic myslit — já jistě vědět. Proč vždy tolik snít o zlatě, když to není, že ho zlatý brouk kousl? Slyšel jsem již před tím o těch zlatých broucích.“

„Ale jak víš, že sní o zlatě?“