- 5
Táta vysoký,
máma široká,
syn divoký,
dcera hluboká.
(Čtyři živlové: vzduch, země, oheň, voda.)
Též mor.
- 6
Metu, metu —
nevymetu;
nesu, nesu —
nevynesu:
až čas přijde,
samo vyjde.
(Světlo slunečné.)
Též rus., ukr. a srb.
- 7
Jelen moře přeskočí,
ani nohy nesmočí.
(Měsíc a noc.)
Též slov. a srb.
- 8
Šlehal sedlák do valachů,
roztrh sobě pytel hrachu,
ztratil kozí syreček.
</peom>
(Hvězdy a měsíc.)
Též rus a ukr.
- 9
<poem>
Přišel k nám bílý kůň,
zalehl nám celý dvůr.
(Sníh.)
Též mor. a blh.
- 10
Kousá, kousá —
nemá zubů;
lítá, lítá —
nemá křídel.
(Sníh.) Též slov.
- 11
Sletěl ptáček bezperák
na nás stromek bezlisták,
přišlo na něj bezzubátko,
sežralo to bezpeřátko.
(Sníh a slunce.)
Též lit.
- 12
Přišel k nám bílý vůl,
vypil vody plný důl.
(Mráz.) Též rusín.
- 13
Co roste kořenem zbůru?
(Střechýl n. rampouch.)
Též lit.
- 14
Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity, cupity! </poem> (Déšť s okapu.)
- 15
Tatík se rodí,
syn už běhá po střeše.
(Oheň, kouř.)
Též mor., slov., srb., rusin., blh. a lit.
- 16
Panna sedl v kvítí,
celá jen se svítí;
dáš-li panně polena,
vyžene ven jelena.
(Oheň v kamnech.)
- 17
Panna bledá;
ve dne nedá,
v noci ráčí,
pokud stačí.
(Svíčka.)
Též mor. a slov.
- 18
Za krejcar je toho plný pokoj.
(Světlo od svíčky.)
Též srb.
- 19
Jedno praví:
kýž je den!
