Nadělali na mne klevet,
že jsem já měl děvčat devět:
a já nemám jenom jednu,
ta je hezká, tu si vezmu.
Z Hradecka.
10.
Rosa.
(Nápěv 195.)
Jdi, má milá, jdi do lesa,
podívej se, je-li rosa:
rosička je pěkná bílá,
roste na ní rozmarína.
Z Budějovicka.
11.
Léčivá bylina.
(Nápěv 457)
Není na světě bylina,
aby pro něco nebyla:
hledej, milá, to kvítečko,
co vyhojí mé srdéčko.
Z Budějovicka.
12.
Pouchňata.
(Nápěv 326.)
Počkej na mne, holka zlatá,
půjdem spolu na pouchňata:
já je budu v šátku nosit,
ty je budeš na mně prosit.
Z Klatovska.
13.
Vyprovázení.
(Nápěv 326.)
Už je malá chvilka do dne:
pojď, má milá, vyprovoď mne,
vyprovoď mne přes hájiček,
já ti tam dám pár hubiček.
Z Klatovska.
14.
Červený šáteček.
(Nápěv 568.)
Proč vy sem k nám, hoši, jdete,
když s sebou nic nenesete? —
My jdeme pro červenej šátek,
pomilovat vašich děvčálek.
Z Berounska.
15.
Vyvolená milá.
(Nápěv 641.)
Šly panenky silnicí,
potkali je myslivci
dvá.
„Kam panenky, kam jdete?
která to z vás budete
má?
Ta maličká, ta je má,
ta má oči jako já
mám;
Na krku má granáty,
mezi nimi dukáty
jsou.
Jak pak já to vyvedu?
Já si pro ni přijedu
tam.
Čtyrma koňma vranejma,
jako sedlák do mlejna
jede.“
z Čáslavska. — Srov. Suš. 350.
16.
Moje milá.
(Nápěv 107.)
Která bude má,
než ta maličká:
vona štěbetá
jak vlaštovička.
