řetěz a podržel pro zábavu svým hostům, která záležela obyčejně v tom, že štvali psy na zajatého. Nejednou už by byl mladý vlk málem k smrti býval ukousán nebo utlučen, ale vždycky se zase zotavil, a každým měsícem považováno za těžší nalézti psy, jež by se s ním chtěli utkati. Tak vedl opravdu smutné živobytí. Jen jeden sluneční paprsek je prozařoval, a to bylo přátelství malého Jima, chlapce hostinského.
.jpg)
Jim byl svéhlavý a rázný malý chlapík. Mladého vlka měl rád, protože usmrtil psa, který jej jedenkráte kousl. Od té doby krmil ubohého, podle svých sil mu pomáhal a vlk mu to oplácel, dovoluje mu důvěrnosti, jichž se jinak nikdo neodvažoval. Když Jim jedenkráte vyvedl nějaký hloupý kousek a bál se svého prudkého otce, utekl se do vlčí boudy a zůstal tam tak dlouho pod ochranou svého přítele, jenž každému, kdo by se byl chtěl
