Stránka:E. T. Seton - Prerijní vlk, přítel malého Jima.pdf/37

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


nebo nedovoleným způsobem „nevinného“ liščátka se zbavili. Ale sníh nepřicházel a ryšavý výtečník žil bez újmy dále. Nikdy nepřicházel dvě noci po sobě na tentýž dvůr, nikdy nepožíral tam, kde vraždil, a nikdy nezanechal stopy, jež by prozradila, kudy se bral.

Jen jedenkráte vběhl mi do cesty. Šel jsem stezkou z Bakevellu do Monsaldale pozdě v noci za prudké bouře a když jsem zahýbal kolem rohu kteréhosi ovčince, sjel náhle oslňující blesk. Při jeho světle spatřil jsem obraz, jehož jsem se zhrozil. Vedle cesty seděl v nepatrné vzdálenosti ohromný lišák, jenž na mě upřeně pohlížel žhoucíma očima a významně si olizoval čumák. To bylo vše, co jsem viděl, a byl bych na to snad zapomněl nebo za klam pokládal, kdyby se nebylo našlo druhého dne z rána v témž ovčinci třiadvacet mrtvých ovcí.

Jen jedno stádo nechával vrah na pokoji a to bylo našeho honce, i zdálo se to tím podivnějším, že bylo uprostřed ohrožené krajiny a jen jednu míli od Čertovy Díry. Věrný pes osvědčil svou převahu nade všemi psy ze sousedství. Večer co večer přiháněl domů své stádo a nikdy nechyběl ani jediný, z jeho svěřenců. Ať si dravý lišák jak