Tato stránka byla zkontrolována
Kapitola I.
V dnech vlády Soudců nastal v zemi hlad,
i vyšel z Betlehema Júdského
muž usadit se v kraji moábském,
on, žena jeho a dva synové.
Muž Elímélek slul, choť Noëmi,
dvou synů jména Machlón s Kiljónem,
Efrátští byli z Judska, z Betléma.
A všedše v moábský kraj zbyli tam.
A umřel Elímélek, Noëmin muž,
i zbyla ona a dva synové.
Ti vzali sobě ženy moábské,
jich jména jedné Orpá, druhé Rút.
Tak bydleli tam deset asi let.
A umřeli též Machlón s Kiljónem —
po muži, synech žena zůstala.
I zvedla se a její nevěsty
a vracela se od moábských niv.
Neb uslyšela v kraji moábském,
že rozpomněl se Jahve na svůj lid,
