Stránka:Dvořák, Rudolf - Kniha Rút.pdf/15

A sbírala až do večera tak
na poli, vytloukla pak sebrané
i byla to as mírka ječmene.
I vzala to a ubírala se
s tím do města. A zřela švegruše.
co sebrala a vyšla ven k ní, (Rút)
pak dala z jídla jí, co nechala,
se nasytivši. Tehdy pravila
jí její švegruše: »Kde sbírala
jsi dnes neb u koho jsi dělala?
Bud požehnán ten, který postaral
se o tebe!« Sdělila pak Rút
své švegruši, u koho dělala,
a řekla: »Jméno muže, u něhož
jsem dělala dnes, Bóz je.« Pravila
Noëmi nevěstě své: »Požehnán
buď Jehóvou on, který přízní svou
nespustil živých se ni zemřelých.«
Pak řekla Noëmi jí: »Příbuzný
náš jest ten muž a z našich góëlů.«
A pravila Rút moábijská: »Též
mi řekl: ,přidružuj se ke sluhům
mým, dokud neukončí veškeru
žeň, kterou mám.‘« I řekla Noëmi
Rút, svojí nevěstě: »Je dobře tak,
má dcero, že lze s jeho služkami
ti vycházet a nejsi ústrkům
v šanc vydána na poli jiného.«