Stránka:Dvořák, Rudolf - Kniha Rút.pdf/10

Pak políbila Orpá švegruši
(a šla), leč Rút se přidržela jí.
I děla (Noëmi): »Hle švakrová
tvá vrací k lidu se a bohům svým,
nuž, vrať se ty též za svou švakrovou.«
A odvětila Rút: »Ty nenuť mne,
bych opustila tě a vrátila
se od následování tebe; neb
kam půjdeš ty, tam půjdu také já,
kde ty spočineš, já spočinu.
Lid tvůj lid můj a Bůh tvůj Bůh i můj,
kde zemřeš ty, tam zemru také já
a budu pohřbena tam. Jehóvá
tak učiň (nyní) mně i nadále.
Neb smrt jen odloučí mne od tebe.«
A viděla, že odhodlána jest
s ní jít, i přestala jí domlouvat.
Šly obě pak, až vešly v Betlehem.
A stalo se, jak vešly v Betlehem,
že celé město bylo na nohou
(jen) nad nimi (ženy) pravily:
»Je tohle Noëmi?« I pravila
jim: »Nenazývejte mne Noëmi,
mne Marou zvete, nebo hořkostí
dal zakusit mi Mocný přehojně.
Já plna odešla jsem, prázdnou mne
teď vrací Jehóvá; nač říkati
mi Noëmi, když ponížil mne Bůh