Vynalezení knihtiskařství klade se podle obecného mínění k roku 1450. Potřeba jeho ukázala se býti v brzce tou měrou nezbytnou, že průchodem jednoho půlstaletí počítalo se v Evropě více než 1000 na 200 míst zřízených tiskáren, z nichž více než polovice náleželo Italii, 200 samojedině Benátkám. Překvapující tento zjev zplodil v době mnohem pozdější domněnku, že příčinu rychlého vzrůstu umění knihtiskařského hledati dlužno v šíření se klassických studií čili humanismu, jenž té doby počal zkvétati v Italii.
Studium starých klassiků, zejmena řeckých, bylo, jak známo, po dobytí Cařihradu (1458) skrze, Turky od uprchlých odtud Řeků po Italii zaštípeno a rozšířilo se tu, než minulo 15. století, v míře netušené, zvláště přízní věd a umění milovného rodu Medicejského. U nás zdomácněla studia tato později. Dle zpráv nás došlých přednášel sice již v letech 1466—1484 na učení pražském mistr Řehoř Pražský o Virgiliu, ale teprvé na počátku 16. století připomíná se Václav Písecký co první Čech, jenž se veřejně na řečeném učení řečtinou obíral, takže humanismus teprv v 16. století došel u nás obliby a rozšíření.
Ješto ale již od roku 1486 jest knihtiskařství na Moravě známo, tož nemohl přece zde býti humanismus příčinou zavedení jeho, a byť i byl, zdaliž by se byl nepostaral o rozšíření klassiků? Tak ale vyskytuje se jakožto nejstarší moravský tiskopis z roku 1486 kniha kostelní, totiž „Agenda biskupství olomouckého.“
Tudíž nikoliv humanismus, nobrž nutná potřeba pro rozšíření knih k službám církevním slušících povolala první typografy na Moravu. A poněvadž také knihy toliko diecésním biskupem autorisované na světlo se vydávaly, samo sebou patrno, že tisk toliko s povolením biskupským vykonán býti mohl, a takto že jedině olomoučtí biskupové o zavedení tiskařství na Moravě zásluhu mají. Církev katolická a nikoliv humanismus poskytla moravským knihtiskařům první výdělek.
