Stránka:Dudík, Beda - Dějiny knihtiskařství na Moravě od vzniku jeho až do roku 1621.pdf/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jsou vymyšlená jména, jako na př. evančické „in insula hortensi,“ aneb pouze „hortus.“ A proto také nenalezá se na četných a sličných tiskařských knihách Jednoty bratrské ani místo ani tiskař, neví se tudíž, kde a kým dílo na světlo vyšlo. Co tedy císař Rudolf II. zameziti zamýšlel, rozšiřování kacířských knih, to mělo ještě větší průchod následkem mandatu jeho.

V Olomouci uvádějí se tito knihtiskaři:

1. Jan Olivetský z Olivetu, příjmím „Hlaváč.“ Byl v Olomouci tiskařem od r. 1586 do r. 1547. Má také přijmění z Heřmani. Odtud snad pocházel, avšak že v Čechách jest několik Heřmaní, nelze určiti rodiště jeho. Na všecken spůsob přináležel k proslulé rodině knihtiskařské, neboť tehdáž provozoval také Pavel Olivetský z Olivetu v Litomyšli umění tiskařské. Olomoucká kronika vypravuje, „že r. 1547 ten úterek před Matějem (22. února) knihtiskař Olivetský, sedě na stolici, v Olomouci sťat byl.“ Příčinu tohoto smutného konce jeho zamlčuje kronista. Snad nesmýšlel dobře u víře, nebo rozšiřoval knihy akatolické ?

Uprázdněné místo po něm zaujal knihtiskař tenkráte v Prostějově zaměstnaný:

2. Jan Günther, jenž v Normberce ve svém umění nabyl vzdělání. R. 1543 tisknul ještě v Normberce, 1544 v Prostějově a roku 1551 již v Olomouci. První jeho kniha byla:

Elementa latinæ, boemiceæ ac germanicæ linguæ. (Schází v c. k. dvor. knih. víd.).

Jsa velmi podnikavý vydavatel, zejmena mnoha v českém jazyku složených knih, zůstal v Olomouci až do r. 1571. Poslední od něho uveřejněné a nám známé dílo jest:

Lindani W. D. Ruewardus, ein nützlichs wahr Ewangelisch Buch. Z latiny od H. Baumgartnera z Gelenhausen. 8°. (V c. k. dvor. knih.).

Podobá se tudíž, že rok 1569, jak se vůbec udává, neshoduje se s jeho úmrtím. Čásť tiskárny jeho zůstala v Prostějově, kdež i po r. 1553 díla s jmenem jeho se objevují.

Mimo jeho dílnu byla v Olomouci ještě druhá, a sice:

3. Šebestiana Olivetského z Olivetu či z Heřmani. Tento Šebestian byl, jak se podobá, dědicem a v tiskárně následníkem onoho svrchu jmenovaného Jana Olivetského. Snad jeho syn neb bratr. Od r. 1564 do r. 1580 provozoval v Olomouci tiskařství. Jeho práce rovněž jako jeho předchůdce Jana vyznamenávají se jakousi technickou důkladností a vyrovnávají se i těm nejlepším německým, ba i italským tiskařským výrobkům. Když Jan Günther s jeviště ustoupil, stal se Šebestianovým konkurentem: