Stránka:Dudík, Beda - Dějiny knihtiskařství na Moravě od vzniku jeho až do roku 1621.pdf/21

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
  1. Česká grammatika sedmerou stránku v sobě obsahující. V Náměšti 1533. 8°. Pozdější vydání od Vácslava Philomatesa 1588 a od Jiřího Plachého 1643, Jungmann, str. 128.
  2. . Isagogicon, jenž jest uvedení každému počínajícímu se učiti psáti. Vytištěno skrz Pytlíka z Dvořišť, a dokonáno v Náměšti l. P. 1535. 8°. — Později opět v Prostějově a v Praze vydáno. Jungmann, str. 128.
  3. Jana Blahoslava Evangelia, anebo čtení svatá, kteráž slovou pašije. Řeči některé prorocké a prefací obyčejné, to jest: zpěvové k zvláštním hodům výročním náležité v nově spravení a vytištění léta 1571 v Náměšti. S notami. Fol. 44 listy. (V pražské univ. knih.). Jungmann, str. 132.

Olomouc.

Moravské knihtiskárny až dosud tu uvedené sloužily nejvíce strannickým toliko záměrům, nevšímajíce si hmotného prospěchu. Ježto ony jen za příčinou rozšíření a utvrzení jistých křesťanských nauk a náboženských mínění byly zařízeny, nemohly mnohé práce jejich jinak než toliko výdatnou bohatých velmožů podporou vykonány býti. Rokem ale 1536, po založení tiskárny v Olomouci, přecházíme do doby od předešlé zcela rozdílné; strannický směr tiskařského umění ustupuje totiž obecné jeho potřebě. Od tohoto času teprv jest na Moravě knihtiskařství pramenem výdělku, výnosnou živností.

Založením dvou obchodních tiskáren, v Olomouci a Prostějově, objevuje se Morava na veřejném tržišti literárních svých plodů; tudíž i ten úkaz, že v obojích těchto tiskárnách vydávány jsou spisy ze všech oborů lidského vědění, a sice v českém, německém, latinském, ano pro židy i v hebrejském jazyku. Za důkaz, že se těmto tiskárnám až do roku 1580 dobře vedlo, slouží nám s dostatek veliký počet knih jimi tištěných. Avšak r. 1580 vyšlo od císaře Rudolfa II. nařízení, „že kromě Olomouce v žádném jiném městě moravském nesmějí zřízeny býti tiskárny; v řečeném městě jedna neb dvě, které olomoucký biskup za hodné uzná a k tomu ustanoví.“ Rozkaz tento podvrátil docela tiskárnu prostějovskou, za to ale zvelebil olomouckou, kteráž od r. 1580, stavši se takřka úřední, dvě dílny v témž čase zaměstnávala; avšak potřebám obyvatelstva vyhověti nemohla, neboť většina jeho byla akatolická, a v Olomouci měly toliko katolické a důkladně prohlédnuté knihy vycházeti. Císařský mandat se tedy obcházel a zakládány jsou opět svobodné a strannické tiskárny. Těmto, aby nebyly poznány, dávána