čátečním pracím založené od něho tiskárny v Náměšti povolal faktora Kašpara Prostějovského z Lulče, neboť nová tato tiskárna měla závoditi s luleckou, jako méně pravověrnou, a býti jí na odpor. Řečení tito učenci byli kněz Beneš Optát z Telče na Moravě a Petr Gzel z Prahy. Onen byl r. 1520 v bratrské obci za pastora ustanoven a r. 1523 za příčinou obnovy v církvi ku sjezdu do Prahy povolán. Vácslav Meziřický přijav jej napřed za vychovatele svého syna Znata do domu opatřil mu později bezstarostné postavení, aby se výhradně prácemi literarními zanášeti a spolu i knihtiskařství věnovati mohl, kteréž domácí Meziřického tajemník Matěj z Dvořiště, příjmím Pytlík, na vysoký stupeň dokonalosti byl přivedl. Optátu po boku stál Petr Gzel, rodem z Prahy, v bohovědě a v klasických řečech dokonale sběhlý. V letech 1533—15535. byli oba v Náměšti činni. První, již v květnu 1533 uveřejněná jejich kniha byla česká mluvnice, vůbec to první toho jazyka, načež následoval v listopadu téhož roku překlad Nového zákona dle Erasma Roterodamského latinské recense, věnovaný tehdejší abatyši králové kláštera na Starém Brně Johanně z Boskovic, kteráž naň vedla náklad; a r. 1585 Isagogicon či návod k českému pravopisu a počátkové arithmetiky. Dle pravopisu jimi upraveného řídili se pak čeští Bratří ve svých tiskopisech. Povídá se, že Pytlík k vydání mluvnice a Nového zákona tiskařský přístroj, nepoznav nikdy spůsobu shotovení jeho, sám si vymyslil a sestavil. I nelze upříti, že veškeré technické uspořádání těchto dvou nanejvýš vzácných knih není v odporu s poznámkou v předmluvě ku grammatice a Novému zákonu položenou.
Kterak a kdy tiskárna náměšťská vzala za své, známo není. Jest však k víře podobno, že přísné rozkazy Ferdinanda I., týkající se zrušení lulecké tiskárny, i zde za měřidlo sloužily. Teprv r. 1571 tiskla se zase v Náměšti kniha, ale již evančickými literami, na čas sem přinesenými. Smrt Jana Blahoslava (24. listopadu 1571), této duše evančické tiskárny, zavdala bezpochyby k tomu příčinu. Náměšťská tiskárna přešla nepochybně dědictvím na Evančice. Než ale se zde r. 1564 usadila, založeny jsou r. 1536 v Olomouci a r. 1543 v Prostějově obchodnické tiskárny.
Díla v Náměšti tištěná jsou 4, a sice:
- Nový testament, všecek již nejposléze a pilně od Erasma Roterodamského přehlednutý atd. Závěrek zní: Konec nového Testamentu skrz Erasma Roterodamského zpraveného, jenž jest imprimován v Náměšti, léta páně 1533 měsíce listopadu dne dvacátého devátého. Petr Gzel z Prahy. 8°. (V olom. stud. knih. a zem. arch. v Brně). Jungmann, str. 196.