Tato stránka byla zkontrolována
- Ukázaní v dvojí stránce. 1. Najprv pořádku služebného tak v věcech podstatných jako nápadních, kteréhož za řád pravý a bohu vzácný užívali od počátku lidského pokolení až do příchodu Kr. pána. Druhé o původu jednoty i také o všem pořádku služebném, kteréhož v svém skromáždění užívají podle příkladu Krista pána a naučení apoštolského Bratří a starších de monte liliorum jináč z Hory lilecké l. 1533. Kašpar Prostějovský. A — Z et aa—ss guaterni. (V zem. arch. v Brně). Jungmann, str. 225.
- Spis z písem sv. sebraný, o pravém a věčném bohu otci, synu i duchu sv. v osobách rozdílném ale v podstatě božského bytu jediném. Přitom i o p. Kristu pravém bohu a člověku, v poctě a pokloně bohu otci rovnému. Proti těm v nově povstalým bludům, kteréž nyní smějí někteří převrácení lidé mezi mnohé vtrušovati, zapírajice Kr. p. býti pravým bohem, kterýžto smysl, že je bludný a scestný, i také obecné; víře křesť., odporný, to se písmy sv. zjevně ukazuje. Od bratří a starších de Monte Liliorum I. 1554. Předml. Aij — E. kniha E—O. Kašpar Prostějovský (Ve víd. c. k. dvor. knih.). Jungmann, str. 198.
- Zřízení markrabství moravského, o soudu zemském, kteréž jest učiněno v Znojmě léta 1535 12°. Konec: Vytištěno in monte Liliorum. Nákladem Otmara z Nepomuku. Pozdější vydání v Olomouci r. 1545, 1546, 1562. (Ve Frant. museu a zem. archivě v Brně). Jungmann, str. 181. |
- Apologia. Zjevné dostiučinění, aneb všem vůbec vydání počtu z víry, z učení i ze všeho pořádku, kteréhož v náboženství křesťanském užívají bratří a starší, kterýmž někteří Habrovanští neb Lylečtí říkají 1536. In monte Liliorum. Kašpar Prostějovský 1537, 8°. Nové vydání z r. 1538 není mně známo.[1] Jungmann, str. 199.
Náměšť.
Náměšťský velkostatek v bývalém Znojemsku náležel okolo r. 1496 moravskému zemskému hejtmanu Janu z Lomnice a na Meziříčí, Syn jeho Vácslav Meziřický na Lomnici, horlivý to Bratr, zavedl hned r. 1505 na svých rozsáhlých statcích učení českých Bratří. Zvláště to byli dva učenci, jenž jej povzbuzovali, aby k po-
- ↑ Josef Jireček uvádí ve svém spisu Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku ve sv. I. na str. 175 podle Blahoslavovy historie Jednoty: „Ukázaní nedostatkův i také neupřímnosti učiněné nám od starších Bratří. 1531“; „Na to od Bratří odpověď. 1532“; „Spis proti tomu, počínající se: de monte liliorum. 1532.“ Díla tato, jakož i „Psaní J. Habrovanského i jeho Bratří a Michalcova 1685“ nejsou známy.
