hortensi“), dědicové jeho a jmenovci od r. 1578 v Kralicích u Náměště. Vedle těchto 7 akatolických tiskáren byly toliko 2 katolické, v Olomouci a klášteře louckém u Znojma.
Mikulov.
Knihtiskárnu v Mikulově zařídil okolo roku 1526 knihtiskař z Curichu Simprecht Sorg, zvaný Frosehaner. Přišel sem s Novokřtěnci ze Švýcar, byv přilákán vůbec rozšířenou pověstí, že na Moravě úplná náboženská panuje svoboda, ale také zajisté u dorozumění s hlavou této sekty, Baltasarem Hubmaierem z Fridberka poblíž Augšpurka, s nímšto r. 1480 ve Švýcarsku se byl seznámil, a kterýž nyní pozván byv od Leonharda z Lichtenšteina, pána na Mikulově, v měsíci červnu 1526 ze Štýru v Rakousích, kde se poslední dobu zdržoval, s dokonalou tiskárnou do Mikulova přibyl a jsa podporován rodinou Lichtenšteinskou zde ihned podivuhodnou literární rozvinul činnost.
Znamenaje, že šlechta moravská při svém bohatství a své politické moci v zemi za tehdejší slabé vlády krále Ludvíka (1516—1526) velkou moc nad svými poddanými provozuje, směřoval přede vším k tomu, by tuto k svému učení naklonil. Proto také věnoval předním pánům moravským, jenž jevili náchylnost k náboženským novotám, své spisy polemické, složené vesměs v němčině. Tak na př. Leonhardu a Janu z Lichtenšteina, tehdejšímu hejtmanu zemskému Janu na Pernšteině a Helfenšteině, nejvyššímu zemskému komoří Arklebovi z Boskovic a Černéhory, Janu Dubčanskému ze Zdenína a na Habrovanech a j. Tím způsobem získal sobě přátele a nabyl prostředkův k tisknutí četných svých spisů, počtem 17. Toliko dvě léta, 1526 a 1527, trvala v Mikulově tiskárna. Hubmaierovo zběsilé řádění proti všeliké vrchnosti, jakož staré jeho poklesky, jichž se byl proti stávajícím řádům v tehdejším rakouském městysi Valdshutu v Badensku dopustil, uvalily naň vězení a přísný soud, který jej pak z rozkazu krále Ferdinanda I., daného 20. srpna 1527, odsoudil k smrti upálením. Dne 10. března 1528 na louce za předměstím erdberským u Vídně byl tento trest skutečně na něm vykonán a po třech dnech byla v dolním Verdu s provazem na krku v Dunaji utopena i jeho manželka, jež jej v poslední době k stálému setrvání napomínala. Po jeho smrti uveřejnil r. 1527 v Mikulově kazatel Osvald Glaidt z Chamu (v Bavorsku) spis (čís. 17), od Hubmaiera ještě složený, literami jeho. Mikulovská knihtiskárna zanikla následkem nařízení Ferdinand I. ze dne 24. července 1528: „aby knihtiskaři a kupci kacířských knih, jakožto hlavní svůdcové a otravitelé všech zemí, beze vší milosti ihned utopením
