Jan Vitič, olomouckého biskupství administrator, rodem z Prostějova, jenž od r. 1476 do r. 1482 byl biskupem velko-varadínským a posledně jmenovaného roku od krále Matiáše do Olomouce byl poslán, „aby biskupství z bídného stavu vybavil, zaprodané statky vlastní svou vážností a podporou královou zase vykoupil, a svým duchem a učeností církvi katolické k staré platnosti dopo mohl,“ pokládán budiž za původce knihtiskařského umění na Moravě.
Brno
Maje třicet tisíc kusů dukátů ročních příjmů, neboť podržel i svá uherská beneficia, mohl biskup Vitič ono tehdáž ještě drahé umění podporovati. I víme, že již v druhém roce své olomoucké administratury dal v Benátkách zhotoviti „Breviarium Olomucense.“ Tamní tiskárna byla od Němců zařízena, mezi nimiž Konrad Stahl z Blaubeuernu z Virtemberska se jmenuje.
Tento Konard Stahl, byv r. 1482 knihtiskařem v Pasově, objevuje se pak zároveň s Matějem Preinleinem, jenž se podobně benátským tiskařem zove a rodem byl z Ulmu, na jednom brněnském tiskopisu z r. 1491 a sice opětně na jedné kostelní knize, na missálu pro stoliční chrám ostřihomský, o němž se dí, že jej někteří ostřihomští kapituláři přehlédli a Theopold Feger, měšťan budínský, na svůj náklad uveřejniti dal.
Z této okolnosti soudíme, že Konrad Stahl čili jak se píše „Stahel“ a společník jeho Matěj Preinlein podrževše svou výsadu v Benátkách — oba nazývají se „impressores Veneti“ — občas na Moravě pobývali, aby snáze vyhověti mohli požadavkům na ně činěným. Již roku 1486 vyšla v Brně pro farní duchovenstvo velmi potřebná kniha „Agenda secundum chorum Olomucensem“ a po dvou letech 1488 tři díla, uherské dějiny od Thurocza a 2 právnické knihy. Uvážíme-li takový nával zakázek a odtud pro knihtiskaře plynoucí užitek, netřeba nám se diviti, že cizozemští tiskaři na odbyt na Moravě pomýšleli, a proto také jistý měšťan ze Špýru, Petr Drach, dal v Bamberce 1488 prostřednictvím mistra Jana Senzenschmidta na svůj náklad „Missale Olomucense“ tisknouti, prodávaje je skrze Jindřicha Petzensteinera v Bamberce. Snadno lze uhodnouti, že missál tento co první toho druhu tištěné dílo bezpochyby valně na Moravě rozšířen byl, poněvadž v olomoucké studijní knihovně se až podnes několik exemplářů této knihy chová, mezi nimiž viděti jednu na pergameně s pozlacenými literami, kterouž premonstratský klášter loucký (?) u Znojma byl objednal.
Zápas o výtěžek neustal i později. Jiří Stócks ze Sulzbachu tisknul r. 1498 v Normberce v 4° „Agenda ecelesie Olomucensis“
