Stránka:Dudík, Beda - Dějiny knihtiskařství na Moravě od vzniku jeho až do roku 1621.pdf/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

nebezpečnější a nejčetnější sektě Pikhartů či Valdenských. Za účelem tím vyvolil si Stanislav učeného probošta katedrálního chrámu, Augustina Kaesenbrota, který tehdá spolu s Šlechtou k úředním neb kancelářským osobám krále Vladislava příslušel, Augustin sepsal proti Valdenským pojednání, ve kterémž se také mistra Jana Nigra, městského lékaře v Prostějově, dotýká. „Když jsem jednou,“ dí Augustin ve své Epistola dedicatoria, „se svým přítelem a spoluúředníkem Šlechtou skrze Prostějov cestoval, pozdržev se zde na krátce, spatřil jsem velký počet nových domů, vesměs Pikhartům patřících, mezi nimiž byl i dům Jana Nigra.“ I lituje Nigra, vida jej mezi těmito novotáři a hledí k tomu, by jej o jeho bludech poučil, Toto dílo „de secta Valdensium“ tiskl roku 1500 Baumgarten v Olomouci.

Druhé dílo proti Valdenským, mající název: „Clipeus adversus Waldensium haeresim“, uveřejnil r. 1501 z rozkazu papežova vrchní inkvisitor pro Německo, dominikán ze Solnohrad, Fr. Henricus Institoris, I tuto knihu tiskl Baumgarten, dočkav se radosti, že již nastávajícího roku 1502 druhé vydání tohoto dřevorytinami opatřeného díla potřebným býti se ukázalo. Jiné dílo vrchního inkvisitora proti Valdenským: „Opus perutile“ &c., r. 1501 v Olomouci vydané, nalezá se bezpochyby v pražské universitní knihovně.

Pro humanisty otiskl Baumgarten r. 1501 dílo v Italii valně rozšířené: Mluvnici Antonii Mancinelli, jenž dávno před r. 1500 byl učitelem grammatiky ve Velletri, Římě, Benátkách a j.

Konečně jest se nám zmíniti o jednom ještě mluvnickém díle Marci Rustinimici, věnovaném r. 1504 olomoucké radě městské a tištěném v Olomouci od Fürstenhayna z Heiligenstadtu u Vídně. Spisovatel jeho nazývá se „de Lunae lacu“ čili z Monsee v horních Rakousích. O knihtiskaři Fürstenhaynu nemáme žádných bližších zpráv.

Spolu s touto knihou vykazuje olomoucká knihtiskárna 8 prvotisků, tedy o 2 méně nežli brněnská. V Brně trvala tiskárna do 14 roků, kdežto v Olomouci od r. 1499 do r. 1504 tedy jen 6 let působila. Od této doby jest přestávka až do r. 1538.

Těchto 8 v Olomouci tištěných prvotisků, z nichž mi toliko číslo 6. jest neznámo, jest:

  1. Planctus ruine ecclesie latino simul et vulgari ydeomate Richmico (sic) seu versifico modo compositus. Impressm uOlomucen. Per me Mathiam Perwulin de Ulm. Anno MCCOCCXOVIIIL (1499). 4°. (V olom, stud. knihovně).
  1. Schram Johannes: Questio fabulosa recitata per magistrum