Tar. (hledí na hodinky).
Již tři! u čerta — Bože, chtěl jsem klít!
Odpusťte, musím chudé navštívit. (Odejde.)
Cleant. Jdi, pokrytče!
Výstup 2.
Elmira. Marie. Dorina. Později Orgon. Cleant.
Dor. Pomozte nám, pro Bůh,
dobrý pane, ten nevýslovný žal,
jenž slečně naší srdce rożerval,
ztišit a otevříti otce sluch —
po dobrém, zlém i všem, co možno jest.
Pan otec chce — toť hrozné, na mou čest!
by ruku svoji tomu proklatci
Tartufovi beze všech orací
a ještě dnes ku sňatku podala.
Ta neštastná by pak si zoufala!
Ó raďte, jaké pomoci je nám?
Orgon (vstoupí). Ach dobře, že vás tady nalezám!
(K Marii). Viz! nejšťastnější ze všech paniček
učiní tebe tento lísteček.
Nuž hádej, co je na něm psáno as?
Marie (vrhne se mu k nohoum).
Můj ortel smrti! Zapřisahám vás,
pakli jste kdy svou dceru miloval,
pakli jsem nikdy vás nermoutila
a lásku vaši nepromarnila,
byste mi svazek ten nevnucoval.
Právo, jež příroda co otci vám
đala, nemůž’ mé blaho vydědit;
či snad to dobré vše, jež od vás mám,
má v loudavý se jed mi proměnit?
Orgon. Já dostojím a nechci slyšet víc!
Marie. Ráda chci Tartufovi darovat,
co z lásky vy mu chcete věnovat —
