u stolu matku, ženu pomíjí
a nejlepším jej vínem opíjí,
nejlepší sousta krájí jemu sám
a jako dítě raduje se vám,
když, co přec velmi snadno dovede,
pan Tartufe za tři jí při obědě.
Při každém mrknutí radí se s ním,
jak s ministrem neb tajným radou svým.
Též zřela jsem od pána mnohokrát
pro chudé prý jej velké sumy brát.
Onť vůbec vším, a jeho pokrytství
nás uvalilo v podlé otroctví;
on každé slovo, ano každý hled
zatracuje a pánu naposled
co pekla zplozence nás představí.
Lud. (vstoupiv, ke Cleantovi).
Dobře jste udělal, nás zanechat
babička zůstala na schodech stát
a dlouhé kázaní k nám měla zas.
Tatínek jde, ten nevidí mne rád.
Užijte času jen, prosíme vás,
by Valère směl si naši Marii vzít;
onť hoden jí, a račte pomyslit,
jak sestry jeho já si vážit znám;
jen bojím se, že našim úmluvám
se domácí náš svatý protiví,
jemuž se naše blaho oškliví.
My štěstí své vám v ruce klademe
a otci raděj z cesty půjdeme. (Odejde.)
Výstup 3.
Orgon. Cleant. Dorina.
Orgon. Aj, milý švakr náš! Jak je? jste zdráv?
Cleant. Buď Bohu dík a vám i za pozdrav.
Těší mne, že vás opět spatřuji.
