ublížiti mu. Neewa, hledě Challonerovi do očí, vyzývavě vrčel. Stáhl se zvolna s Mikiho. A Miki, boje se pohnouti, stále ještě ležel na zádech s tlapami ve vzduchu.
Challoner ustoupil velmi zvolna s udiveným vzezřením do stanu a pátravě vyhlížel trhlinou v plátně.
Nevraživost zmizela s Neewovy tváře. Díval se na štěně. Snad daleko vzadu v některém koutku jeho mozku dědictví pudu mu vypravovalo o tom, co ztratil tím, že se mu nenarodili bratří a sestry — kamarádství dětsví, hru dětí. A Miki patrné ucítil změnu, jež se dokonala v kosmatém černém stvořeníčku, jež před chvilkou bylo jeho nepřítelem. Jeho ohon bil do země skoro šíleně a on vztáhl své přední tlapy k Neewovi. Pak boje se trochu toho, co by se mohlo státi převalil se na bok. Ale Neewa se stále nehýbal. Miki radostně vrtěl ocasem.
Dívaje se po chvilce štěrbinou v plátně, Challoner spatřil je, jak si opatrně očichávají nosy.
