Stránka:Curwood - Kočovníci severu.pdf/12

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

KAPITOLA II.

One noci měl Neewa zlý záchvat Mistupuyero čili bolení žaludku. Představte si kojence, jdoucího od matčina prsu k hovězímu řízku! To právě učinil Neewa. Při obyčejném vývoji nebyl by začal mlsati pevných pokrmů ještě aspoň měsíc, ale zdálo se, že příroda předsevzala s rozmyslem intensivní výchovu, připravujíc jej pro mocný a nerovný boj, jejž bylo mu podstoupiti o něco později. Celé hodiny Neewa stenal a naříkal a Noozak potírala jeho dmoucí se bříško svým nosem, až konečně vrhl a bylo mu lépe.

Potom usnul. Když se probudil, byl ohromen tím, že otevřel oči zplna do oslňujícího lesku mocného žáru ohně. Včera viděl slunce zlaté, lesknoucí se a daleké. Ale tentokráte po prvé je viděl vycházeti nad okrajem světa za jarního rána na severu. Bylo rudé jako krev, a jak vyjeveně hleděl, stoupalo stále a rychle, až jeho rovná strana se zaokrouhlila a bylo ohromnou koulí něčeho. Zprvu myslil, že je to Život — nějaký hrozný tvor, vyplouvající nad lesem směrem k nim — i obrátil se s tázavým zakňučením