poznenáhla vařila. Počne-li se prudčeji vařiti, musí se tomu umenšením ohně zabrániti.
3. Plochý kotel potřebuje méně ohně než hluboký, protože tekutost ohni blíže jest. Když se polívková hmota s hrachem a kroupami dvě hodiny zdlouha vařila, dají se do ní brambory, které se dříve vymyji, oloupají a na malé kousky nakrájejí, a sůl; hodinu později dá se do kotle maso, na malé kousky rozkrájené.
U zdlouhavém vaření a neustálém míchání pokračujíce, přimichujme půl hodiny před vydáváním polívky ocet a koření, po případ česnek, cibule, petržel, marjánku neb tlučený zázvor. Pak se dá na sucho usmažený a na malé kostky rozkrájený chléb do nádoby, z které pak každý součastník polívku na chléb nalitou požívati může.
Na ten způsob není však usmažený chléb ještě rozmočený, když se polívka požívá, a účastník jest přinucen, jej žvýkati, což k záživnosti přispívá, an se slina požívajícího vyvinuje a s pokrmem se smíchá. Takto připravovaná polívka jest hustá, chutná a sytí člověka. Každodenní částka (porce) dvou žejdlíků živí dospělého člověka, byť i těžkou práci vykonával.
Takéť ji můžeme každodenně jinou chuť dávati, přimíchajíce do ní jednou kapustu a zelí, po druhé řepu a mrkev, aneb místo hrachu boby neb mouku z turecké pšenice (kukuřice), místo krup ovesnou neb pohankovou krupici, místo hovězího masa vepřové, slaninu neb uzené maso. Hrách, kroupy, brambory jsou nejdůležitější části té polívky, čím vice jich přidáváme, tím silnější a živnější jest.
Části, ze kterých polívka pro deset osob po 2 žejdlíkách záleží, jsou následující:
Voda . . . . . . . . . 16 liber nebo žejdlíků, Brambory . . . . . . . . 3 libry, Trhané ječné krupky . . . 1 libra, Hrách . . . . . . . . . . 1 libra, Chléb . . . . . . . . . . 1 libra. Hovězí neb vepřové maso . 10 lotů, Sůl . . . . . . . . . . . 3 loty,
