z prvních výsledků díla Koprníkova; tu službu prokázal duchu lidskému a vědám. Vraceje zemi skutečný její pohyb člověk jest unášen s ní, může souditi o rozsáhlosti světa ze svého ročního putování.
Nejsou to již malé mezery, jako ty, jimiž probíhá na kouli o obvodu deseti tisíc mil; jde po obvodu, jehož průměr činí 74 miliony mil. Tuť základ veliké parallaxy; a na této dlouhé pouti máme stanice libovolné na pořízení měr. Každým krokem, jejž činí země na své dráze, posunutí to mění zjev místa planet na obloze. Nahromaděná tato přemístění tvoří citelně změny. Jde jen o to, znáti dobře vlastní pohyb oběžnice, stanoviti dobře každou chvíli místo, na kterém jest viděna se slunce, a srovnáme-li toto místo s místem pozorovaným se země, dostaneme rozdíl, který vyplývá z posunutí naší koule zemské. To jest pravá parallaxa, nazvaná parallaxou velké okružní dráhy, parallaxou roční. Tato parallaxa je tím menší, čím vzdálenější jest oběžnice; ale nejmenší jest o několika stupních. Koprník zavíral z toho na poměr vzdálenosti každé oběžnice ku poloměru dráhy zemské, to jest k mezeře, která dělí zemi od slunce. To jest měřítkem vzdáleností všech planet.
Měl tedy poměry těchto vzdáleností a stupnici velikostí od lokte, sáhu, míle až ku poloměru koule zemské; od tohoto poloměru zemského až ku poloměru roční dráhy; a konečně
