Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/235

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
233


Zkoumáme-li však pozorně otázku, uvidíme, že nikterak není rozřešena. Všeliká změna pozorovaná, pochází buď z pohybu předmětu nebo pozorovatele, nebo ze vzájemného pohybu obou; neboť kdyby oba pohyby byly stejné, neměli bychom prostředku, abychom je zpozorovali. S povrchu země pozorujeme nebe; má-li země pohyb, nebe bude se nám zdáti že se pohybuje směrem opačným. Celá obloha zdá se přenesenou od východu na západ za 24 hodin; nechte oblohu v klidu a dejte ten pohyb zemi, ale od západu k východu, budete míti tytéž úkazy.“ (Kap. V.)

Soud ten jest co nejsprávnější; byl již proveden od starých, kteří nejprve přičítali tento pohyb zemi; viděti jeho zárodek u Euklida. Nebe jest nádobou, země obsahem; není viděti, proč by se měl přičítati tento pohyb spíše prvnímu nežli druhé. Koprník uvažuje pak o nesmírnosti nebe u přirovnání k zemi. „Obzory zemské, praví, dělí oblohu ve dvě stejné části, tedy objem země jest bodem, a tento bod není znatelně vzdálen od středu. Pozorujete-li Raka na východě, uvidíte Kozoroha na západě. Oba poloměry jsou jednou a touž přímkou, tato přímka jest průměrem ekliptiky.“

Je-li koule nebeská nesmírná, jak pochopiti, že se otáčí ve 24 hodinách? Není-li přirozenější přičítati ten pohyb zemi a to zemi samotné; neboť kdyby se točila s oblohou společným pohybem, neviděli bychom žádné