Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/229

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
227


jejíž vzdálenost byla takto změřena, náleží k souhvězdí Labutě (č. 61) a jest málo jasná. Jest 420tisíckrátnásob tak daleko jako odtud ke slunci, to jest vznáší se na 15475 milliard (15 a půl billionu) mil odsud. Ta je z nejbližších nám: známe jen jednu bližší, α Kentaura, kteráž jest vzdálena 10 milliard mil. Polárnice, jejíž roční změna rovněž mohla býti změřena, jest vzdálena 71950 milliard (skoro 72 billionů) mil.

Známe dnes vzdálenosti asi dvaceti hvězd; jsou to hvězdy nám nejbližší. Vidno, že vzdálenosti ty se čítají na billiony mil. Hvězdy jsou slunce zářící svým vlastním světlem a osvětlující jako naše bezpochyby čeledi planetární, udržující své soustavy světové svou přitažlivostí a vydržující neznámý život, který se vyvíjí na povrchu těchto dalekých zemí.

Tou měrou, jakou pozorování a výpočet, praxe a theorie pokračovaly ve studiu všehomíra, soustava Koprníkova se potvrzovala důkazy a doklady neustále obnovovanými. Žádné faktum nikdy jí neoslabovalo ani v nesnáz nepřivádělo, což se přiházelo naopak soustavě zdánlivých úkazů pokaždé, když pozorování se stávalo přesnějším. Fysika, mechanika, chemie, mathematika v různorodém spolupůsobení, jež přinesly astronomii, jenom zvýšily lesk theorie hlásané Koprníkem a Galileiem.