Tak, díky úsilí ctihodného Moestlina, oba největší geniové Německa a Italie dodali nového lesku pracím hvězdáře polského.
Galilei, narozený 19. února 1564, 21 let po smrtí Koprníkově, byl prvním hvězdářem, který se hrdě prohlásil pro novou soustavu. Vydal se odpovědnosti za to, že jí učil písemně, an jsa professorem úředně učil ústně soustavě staré. Ještě jsa velmi mlád a již náruživě zaujat božskou vědou o nebi četl knihu Koprníkovu a rozmlouval s některými mysliteli o pravděpodobnosti nové soustavy.
Jsa pětadvacetiletý již professorem astronomie v Pise, potom v Padui, ničeho nezanedbával uprostřed svých úspěchů ve světě, aby své sympathie vpravil jiným. Dopis Keplerovi datovaný ze 6. prosince 1597 jeví názory jeho velmi ustálenými. Dostav Prodromus, v němž jsou shromážděny nejsilnější důvody, které byly podány ve prospěch Koprníka, píše Keplerovi: „Přečtu si vaši knihu tím raději, že již ode dávna jsem přívržencem Koprníkovým. Našel jsem v jeho myšlenkách vysvětlení mnohých přírodních úkazů, které by sice byly nevysvětlitelny. Napsal jsem to všecko, ale chráním se to vydati; osud Koprníkův mne leká, přiznávám se: byl hoden slávy nesmrtelné, a vřadili jej mezi nerozumné. Byl bych smělejší, kdyby bylo více lidí jako vy.“
