Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/187

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
185


slunce skutečně ekliptiku a je-li země společným středem, každá z oběžnic bude opisovati rozličnou křivku, která bude míti své uzly a své průsečníky; pohyb, jejž bude přičítati slunci, bude míti touž složitost; zkrátka starobylá soustava hodí se jenom zemi a poskytuje nevysvětlitelných podivností; soustava Koprníkova jest všeobecná, hodí se stejně všem oběžnicím; všecky pohyby mají tytéž zákony a touž jednoduchost.

Tímto upravením Koprník potlačuje rázem epicykly, jež Ptolemaios musil dávati oběžnicím; zastávky a couvání každé z nich, viděné s pěti ostatních, stávají se mathematickými výsledky jejich poloměrův a nestejných pohybův.

Všechny části soustavy jsou spojeny, vzájemné vztahy jsou určeny, všecky vzdálenosti jsou uvedeny na totéž měřítko, kdežto ve staré soustavě všecko bylo nesouvislé a neurčité.

Každou z planet bylo možno libovolně přiblížiti neb oddáliti, aniž si ukládán jiný zákon než nepřevrátiti pořádek vzdáleností, když by se kladla blíže společného středu planeta, jejíž zvěrokruhový oběh jest nejdelší; až na to, všecko bylo libovolné.

Již tyto přednosti soustavy Koprníkovy byly největší důležitosti. Nikdy staří neměli nejmenší o nich potuchy, nebo znali-li je, jest