Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/184

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

182


pozoroval a vypočítal úkazy aberrace? Před těmito objevy, před objevem všeobecné tíže zdali nejrozhodnější Koprníkovci nebyli odkázáni na prosté pravděpodobnosti?

Zdaliž se neobmezovali na to, že vyceňovali jednoduchost soustavy Koprníkovy srovnávajíce ji s nesmyslnou složitostí soustavy Ptolemaiovy? Tím spíše staří, zvláště když měli ještě pojmy jen velmi zmatené o pohybech planet, byli by se octli na týchž rozpacích jako novověcí. Byli by mohli dáti za důkaz jen prostotu myšlenky pythagorovské. Leč zdali tušili právě tuto prostotu? Vidíme-li nejprostší o tom zmínku? Jelikož jen tak málo pozornosti věnovali této myšlence, (která se nalézá jen u Cicerona, Vitruvia, Capelly), že slunce je středem pohybů Merkurových a Venušiných, a jelikož neuměli rozšířiti tento pojem na ostatní oběžnice, jak se přemluviti, že by byli mohli učiniti všechny dráhy i dráhu země soustřednými ke slunci, aby v tom našli jednodušší vysvětlení zastávek a ústupů? Konečně, kdybych připustil přes všeobecné mlčení všech spisovatelů a proti svému vnitřnímu přesvědčení, že staří měli tyto myšlenky, jest aspoň nepopíratelno, že po nich nezbývalo ani stopy. Koprník musil si je znova vymysliti. Soustava jeho náleží jemu jakožto vlastní. Soustava tato není nám ani soustavou Philolaovou, ani Aristarchovou, jehož spisy nás nedošly, jest Koprníkovou, kterýž zasloužil připojiti k ní