Tato stránka byla zkontrolována
109
sovi z Blembachu, tajnému radovi markraběte Anspašského. V Londýně hotoveny dalekohledy v měsíci únoru r. 1610, rok tedy potom, kdy Galilei dokončil svůj. Nástroje ty se jmenovaly nejprve válce. Porta, vynálezce temné komory (Camera obscura), mluvil jako před ním Fracastor, vrstevník Kolumbův, Koprník a Cardanus, o možnosti zvětšiti a zblížiti předměty vypouklými a vyhloubenými skly na sebe postavenými: „Duo specilla ocularia alterum alteri superposita“, ale vynález dalekohledu nemůže se jim připisovati.[1]
- ↑ V životě Fracastorově vyskytuje se událost nanejvýš pozoruhodná hledíc k vynálezu dalekohledu. Ve své theorii o viditelnosti planet vykládá jejich měnivost lesku řka, že obrazy jsou zvětšeny procházejíce hustším ústředím. Tento výklad jest zajímavý. Po dvě století již byly známy brejle, sloužící k úlevě zesláblého zraku. Když Fracastor chce dokázati, že hustota průhledného ústředí zvětšuje předměty skrze ně viděné, pozoruje, že toto zvětšení jest úměrné s hustotou ústředí: z podobných předmětů viděných ve vodě předměty u dna jeví se většími než ty, které jsou na povrchu; Fracastor dodává, že, postavíme-li dvě skla zvětšovací na sebe, uvidíme předměty větší než jediným sklem. Tu Fracastor téměř se dotýkal theorie dalekohledů; bylo mu jen oddáliti obě skla; ale století mělo uplynouti ještě před tímto vynálezem! Čím to, že myšlenka ta se mu nenaskytla? To nelze pověděti; krok ten učiniti zdá se snadným, ale nezávisel na náhodě. Náhoda netvoří; setřásá zralé ovoce, toť vše. Mnohá myšlenka, mnohý objev, na nějž připadneme náhle
