108
stupně již objeveny družice Jupiterovy, skvrny sluneční, fáse Venušiny, tak zvaná tehdy trojitost Saturnova, hromada hvězd teleskopických a mlhovina Andromedina, když astronoma francouzského Morina, proslulého již pracemi o problému délek, napadlo připevniti dalekohled k úhloměrnému pravítku nástroje určeného měřiti úhly a hleděti spatřiti Arktura za bílého dne.
Picard neužíval ještě dalekohledu r. 1657 pro svou čtvrt kruhu, a Hevelius, když jej navštívil Halley r. 1679, aby posoudil přesnost jeho měření výšky, pozoroval dioptry či zdokonalenými průzory.
Huygens, jehož narození spadá sotva 25 let po době obecně vykázané objevu dalekohledu, již neodvažuje se vysloviti o jméně prvního vynálezce. Podle pátrání Swindenových a Mollových v archivech Lippershey nebyl sám, který měl 2. října r. 1608 dalekohledy, jež sám zhotovil. Vyslanec francouzský, president Jeannin, psal dne 28. prosince Sullyovi, „že vyjednává s middelburským vyrabitelem zvětšovacích skel o dalekohled určený králi Jindřichovi IV.“
Šimon Marius (Mayer de Gunzenhausen), který měl také podíl v objevení družic Jupiterových, vypravuje dokonce, že ve Frankfurtě nad Mohanem na podzim roku 1608 Belgičan jakýsi nabídl dalekohled svému příteli Fuch-
