chanismus vzatý z pohybu osy zemské. Podáme tuto stručný nástin těchto náhledů vyvinutých v třetí kapitole této knihy.
Koprník tu klade za zásadu, že osa zemská, jakkoli jest pokládána za sobě rovnoběžnou na vysvětlení ročních dob, podléhá dvojímu nesmírně zdlouhavému pohybu: nejprve že konec této osy či pól světový se točí nepozorovaně kolem točny ekliptiky od východu k západu v období asi 26000 let (25870); a ježto pohyb osy nutně vleče s sebou pohyb rovníku, body rovnodennosti, sbíhajíce po ekliptice, couvají ročně o oblouk asi 50 minut; podruhé že tato osa kývajíc se jako páka, kolísající ve svém pohybu nekonečně zdlouhavém, brzo se zdvihá, brzo klesá k ekliptice; a ježto zase sklon os řídí sklon kruhů a jejich rovin, jde z toho, že kývání osy zemské přivodí nezbytnou změnu ve sklonu rovníku k ekliptice: z čehož následuje, že couvání bodů rovnodennosti a všecky změny v postavení hvězd pocházejí ze dvojího pohybu, jemuž osa naší koule zemské jest podrobena, jak jsme právě viděli, za ročního obratu; že tento dvojí pohyb jest tak vzájem závislý na sobě, že vzájemně účinkuje na jeho zrychlování a příslušné zpozďování, že zkrátka lehké nestejnosti, které je zachvacují, jsou periodické majíce vyznačenou hranici, které nemohou překročiti a v níž se obnovují. Odkudž jde, že naše oběžnice měla vždy asi tytéž počasy, že rovník s eklipti-
