Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/238

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

236


Po několika .vývodech metafysických spisovatel činí závěr, že pohyb země jest pravdě podobnější než její klid. „Je-li několik středů, lze pochybovati, že by střed světa byl středem země a tíže zemské. Tíže jest jen přirozená snaha udělená Tvůrcem všem částem, která je vede k tomu, aby se spojilly a tvořily koule.

Jest víře podobno, že tato síla dala slunci, měsíci a ostatním planetám tvar kulovitý, což jim nebrání vykonávati rozmanité obraty. Má-li tedy země pohyb kolem středu, pohyb ten bude podobný tomu, jejž pozorujeme u jiných těles; budeme míti roční okruh. Pohyb slunce bude nahrazen pohybem země. Ano slunce se stalo nehybnýrn, vycházení a zapadání hvězd, všechny pozorované okolnosti budou se díti stejně; zastávky a couvání budou souviseti s pohybem země, slunce bude uprostřed světa; toho vymáhá řád, dle něhož všecko za sebou následuje, tomu nás učí soulad světa, to budeme muset připustiti, budeme-li chtíti věnovati tomu vážnou pozornost.“

Tento výklad nám ukazuje, že Koprník první vážně rozjímal o této základní stránce soustavy světové, nebo že, jestli jiní počali, žádnému se nepodařilo vyložiti své důvody trochu pravdě podobně; neboť, kdyby tak byli učinili, bylo by s podivením, že by po tom nebylo zůstalo ani stopy. Archimedes nám praví, že Aristarch psal proti astrologům, aby jim dokázal, že země se pohybuje; nezdá se