Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/144

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

142


nežli- jest kterýkoli z těch, jež se dějí kolem ní, jelikož by oběhla tak veliký obvod za tak krátkou dobu. Tělesa, která by nebyla o ni podepřena, zdála by se tedy stále v pohybu opačném k jejímu, a žádný mrak, ani co létá nebo jest hozeno, nezdálo by se směřovati k východu, neboť země by šla vždy napřed tímto směrem.”

Toť ostatně hlavní námitkou, kterou uváděli až do časů Galileiových proti připuštění pohybu zemského. Nevěděli, že koule zemská, podobna mohutnému magnetu, zadržuje kolem sebe vše, co jest v jejím sousedství, a že právě zákon přitažlivosti v poměru ke hmotám řídí svět. Voda, vzduch, mraky, vše, co přináleží planetě, jest k ní poutáno tímto svrchovaným zákonem.

Jak poznamenává v té příčině doktor Hoefer, dvojitý pohyb země jest tedy v pravém slova smyslu obnovená myšlenka Řeků. Almagest byl dlouho evangeliem astronomů. Oněm hypothésa dvojitého pohybu zemského nebyla tedy ani smělou novotou.

Soudíc dle Ptolemaiových slov tak pohrdavých domněnka tato byla v očích knížat vědy jen hrubým nesmyslem: věřiti v ni mohl jen blázen nebo nevědomec. Chápete-li nyní odvahu, které bylo třeba, aby se vyhrabala a vynesla na světlo boží? Koprník v tom se nemýlil, neboť připomenuv svědectví starých, jeho soustavě příznivých, pokračuje: